O Stevenu Hawkingovi a důležitosti cizích slov

14. března 2018 zemřel ve věku 76 let významný britský fyzik Steven Hawking. Věnoval jsem mu hodiny fyziky nebo informatiky ve všech třídách, které učím. Zarazila mne při tom jedna věc, která je možná pro naše školství typická.

Steven Hawking 

Steven Hawking byl významný nejen svými fyzikálními objevy (týkaly se vypařování černých děr), ale zejména tím, jak se vyrovnával se svojí nevyléčitelnou nemocí. Věnoval se také publicistice vědy, napsal (velmi čtivou, složité fyzikální koncepty jednoduše vysvětlující) knihu Stručná teorie času. V posledních letech svého života varoval před nekontrolovaným vývojem AI, který přináší obrovská rizika pro celé lidstvo. Domníval se také, že pokud lidstvo genetickou manipulací nezmění své agresivní geny, tak se v budoucnosti nejspíše zničí… 

Poslechněte si TED, ve kterém vysvětluje svůj pohled na cizozemské civilizace (české titulky jsou k dispozici).





  

O Stevenu Hawkingovi byl  natočen film Teorie všeho, který určitě stojí za zhlédnutí. Ukazuje vývoj jeho nemoci i práce a zejména ukazuje, jakou osobností tento člověk byl.




Nemoc Stevena Hawkinga

Když jsem se ptal žáků, zda vědí, jakou nemocí trpěl Steven Hawking, nikdo mi nebyl schopen ji popsat a vysvětlit její podstatu. Překvapivě mi však více žáků sdělilo, že měl ALS, někteří starší i (přibližně) řekli, že je to amyotrofická laterální skleróza. Když jsem se však žáků zeptal, v čem tato nemoc spočívá a co ji způsobuje, dostal jsem většinou odpověď: „nemohl chodit…, ochrnul apod.“. 
Já jsem označení amyotrofická laterální skleróza neznal, nepamatuji si ho, i teď jsem ho musel najít na Wikipedii.
Co jsem o nemoci znal: věděl jsem, že měl degenerativní chorobu, která ničí obaly nervových buněk, které pak nepřenášejí vzruchy z mozku a míchy do svalů. Člověk pak nemůže ovládat své svaly, tedy ani chodit, používat paže. Pokud choroba postihne i dýchací svaly nebo srdce, člověk zemře. Nepostižen zůstává mozek, člověk si tedy může zachovat vysokou inteligenci.

Otázky k zamyšlení:

1. Dostali by (od vás) jedničku žáci, kteří znali název choroby, ale nevěděli o ní (z mého pohledu) nic? V testu z biologie nejspíše ano…

2. Dostal bych jedničku já, který (na informatika snad obstojně) věděl, jak nemoc probíhá a co způsobuje, ale protože jsem zahlcen pojmy, nepamatuji si název nemoci? (Ovšem vygooglil jsem ho za 10 sekund.)

3. Nebo „na jedničku“ je nutné obojí, vědět přesný název (nemoci) a navíc umět věcně vysvětlit, v čem nemoc spočívá a co způsobuje?

Zkuste napsat své názory do komentáře a nejlépe je i vysvětlit/zdůvodnit.



2 komentáře:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Člověk by měl ovládat oboje. Myslím, že zrovna u názvu nemocí je důležité znát i její přesný název, protože chorob s podobnými příčinami je celá řada. Student by měl být schopný i vysvětlit, proč zůstává mozek nepostižen.

    OdpovědětVymazat